Atlas velký (Attacus atlas) angl. Atlas moth, je velký noční motýl z čeledi martináčovitých. který se vyskytuje v tropických a subtropických pralesích Asie. V jižní Asii, východní Asii a jihovýchodní Asii, včetně Bornea. Tento druh poprvé popsal Carl Linnaeus ve svém 10. vydání Systema Naturae z roku 1758.
Můra Atlas je jedním z největších motýlů s rozpětím křídel až 24 cm a plochou křídel asi 160 cm2 V rozpětí křídel jej předčí pouze Thysania agrippina (tyza velká) a Attacus caesar a v ploše křídel můra Hercules (Coscinocera hercules). Stejně jako u většiny motýlů jsou samice znatelně větší a těžší než samci, zatímco samci mají širší tykadla.
Tělo je ve srovnání s křídly neúměrně malé. Horní strana křídel je červenohnědá se vzorem černých, bílých, růžových a fialových čar a trojúhelníkovými, bez šupinovitými okny ohraničenými černě. Spodní strany křídel jsou světlejší. Obě přední křídla mají na špičce výrazné rozšíření se znaky, které připomínají hlavu hada.
Atlas velký, jakmile se vykuklí, nežere, nemá čím. Žije z energie kterou nahromadil v době, když byl housenka. Každý let spotřebovává cennou energii a může jim vzít dny z jejich již tak krátkého života, protože má velmi krátkou životnost, pouze jeden až dva týdny. Šetří energii tím, že létají co nejméně. Samice počká, až přiletí sameček, bude oplodněna, naklade vajíčka a zemře.
Dospělí jedinci jsou slabí, nestálí letci. Aby šetřili energii, můry přes den odpočívají a v noci létají. Protože jim chybí plně tvarované ústní ústrojí, dospělci nemohou přijímat potravu a zcela žijí z tukových zásob nahromaděných během larválního stádia. Výsledkem je, že žijí jen několik dní, během kterých je jejich jediným cílem najít si partnera.
Samice Atlasa velkého
Samice atlasa uvolňují silné feromony prostřednictvím žlázy na konci břicha, aby přilákaly partnera. Samice se nevzdaluje daleko od místa svého opuštěného kokonu. Hledá místo, kde proudy vzduchu nejlépe přenesou její feromony. Samci mohou tyto feromony detekovat i několik kilometrů daleko pomocí chemoreceptorů umístěných na jejich opeřených tykadlech. Po oplodnění naklade samice na spodní strany listů živných rostlin řadu kulovitých vajíček o průměru 2,5 mm.
Atlas velký, vajíčka
Atlas velký housenka
Zelené, jakoby pocukrované housenky se líhnou přibližně po dvou týdnech a živí se nenasytně listy citrusů, skořice, guavy a stálezelených stromů. Housenky mohou dorůst do délky 11,5 cm a 2,5 cm na tloušťku. Jsou zdobeny bílými, voskovými, masitými ostny podél jejich hřbetu, které se stávají výraznějšími v pozdějších instarech. Vedle prolegů na posledním břišním segmentu je velká zelená skvrna obklopená oranžovým prstencem.
Atlas velký, kukla
Po dosažení délky asi 11,5 cm jsou housenky připraveny k zakuklení. Utočí 7–8 cm dlouhý papírový kokon protkaný vysušenými listy a připevní jej k větvičce pomocí provazce hedvábí. Dospělé můry vylézají z kukly přibližně po čtyřech týdnech v závislosti na faktorech prostředí.