Drvodělku můžete vidět i u nás je to největší včela.

Drvodělka (Xylocopa)

Drvodělka angl. Carpenter Bee (Včela tesařská) jsou obvykle lesklé nebo kovově modročerné se zelenkavým až nafialovělým leskem. Drvodělky jsou největší příslušnice čeledi včelovitých, připomínající neochmýřené čmeláky a jsou člověku neškodné. Rod má 31 podrodů a okolo pěti set druhů, žijících v tropických a subtropických oblastech celého světa.  Obvykle dosahují velikosti 3 až 4 cm.

Francouzský entomolog Pierre André Latreille popsal rod v roce 1802. Jméno odvodil ze starořeckého xylokopos/ξυλοκὀπος „řezač dřeva“. Mnohem výstižnější jméno by tedy v češtině bylo včela tesařská, která přesně  charakterizuje tuto včelu. V češtině se tedy používá pro tuto včelu název drvodělka.

Drvodělky jsou tradičně považovány za samotářské včely, ačkoli některé druhy mají jednoduchá sociální hnízda, ve kterých mohou spolu žít matky a dcery. Příklady tohoto typu sociálního hnízdění můžeme vidět u druhů Xylocopa sulcatipes a Xylocopa nasalis. Když samice žijí spolu, někdy mezi nimi dochází k dělbě práce. Při tomto typu hnízdění se na shánění potravy a kladení hnízda podílí buď více samic, nebo jedna samice provádí veškeré shánění potravy a kladení, zatímco ostatní samice hlídají.

Drvodělky vytvářejí hnízda, vrtají vlastní hnízdní komůrky do obvykle odumřelého dřeva, každé hnízdo má jeden vchod, který může mít mnoho přilehlých tunelů.

Drvodělky tráví zimu v hnízdních tunelech vybudovaných předchozími generacemi. Chladné počasí způsobuje úhyn mnoha včel přes zimu. Přeživší dospělci se obvykle objevují v dubnu a květnu a hledají nektar jako potravu. Páří se v květnu. Je to neškodný hmyz, který se člověku zpravidla vyhýbá.

Během několika týdnů po vylíhnutí se dospělé včely páří a začnou stavět svá hnízda. Během této doby jsou drvodělky nejaktivnější a nejviditelnější. Samice jsou často vidět, jak se vznášejí pod vchodem do hnízda a čekají na partnera.

Včelí samečci mohou v rámci svého teritoriálního chování agresivně létat na lidi a kolem nich. Tato činnost je však neškodná, samci nemohou bodnout, nemají totiž na rozdíl od samice žihadlo. Proto zastrašují tímto způsobem a takto můžete identifikovat samce, protože samice se takto nechovají ty mají přece svoje žihadlo. Samice mohou způsobit bolestivé bodnutí, ale pouze v případě, že byste s nimi manipulovali, brali do ruky nebo jinak vyprovokovali. 

Drvodělky dávají přednost spíše jižním rostlinám a proto jsou v Česku málo rozšířené.

There are many variations of passages of Lorem Ipsum available, but the majority have suffered alteration in some form, by injected humour, or randomised words which don’t look even slightly believable.