Lelkoun soví (Podargus strigoides) anglicky Tawny frogmouth, je fascinující noční pták pocházející z Austrálie a Tasmánie. Díky svému maskování a tichému způsobu života uniká pozornosti, ale jeho biologie a chování jsou velmi zajímavé. Tento noční pták s velkou hlavou a šedohnědým opeřením svým vzhledem silně připomíná sovu, za kterou je často zaměňován.
Jak vypadá lelkoun soví?
Lelkoun soví je středně velký pták, který dorůstá délky 34–53 cm a váží od 300 do 650 g. Charakteristickými znaky jsou:
- Velká hlava a výrazné žluté oči, které mu pomáhají při nočním vidění.
- Široký zobák s jemnými štětinami na okrajích, které fungují jako senzorické nástroje při lovu hmyzu.
- Opeření v odstínech šedé, hnědé a bílé, které napodobuje texturu kůry stromů.
Když lelkoun přes den odpočívá, dokáže naprosto splývat s větvemi stromů. V naprosté nehybnosti natáhne krk a zavře oči tak, že připomíná suchou větev. Díky tomuto maskování je téměř nemožné ho v přírodě odhalit.
Kde žije Podargus strigoides?
Lelkoun soví je endemický pták Austrálie a Tasmánie. Obývá především eukalyptové lesy, buše, savany, ale také městské parky a zahrady. Je to velmi přizpůsobivý druh, který se neváhá usadit v blízkosti lidských obydlí, pokud zde nachází dostatek potravy.
Způsob života a chování
Noční lovec
Podargus strigoides je noční pták, aktivní především po setmění. Na rozdíl od sov nesbírá kořist drápy, ale loví „ze zálohy“ – tiše čeká na větvi a bleskurychle chytá hmyz nebo malé živočichy zobákem.
Potrava
Hlavní složkou jeho potravy jsou:
- brouci, kobylky, pavouci,
- můry a jiný noční hmyz,
- drobní plazi a občas i malí savci.
Díky své nehybnosti je pro hmyz prakticky neviditelný, což mu zajišťuje úspěšný lov.
Rozmnožování a hnízdění
Lelkoun soví hnízdí nejčastěji na jaře a v létě (září až prosinec). Hnízdo si staví na horizontálních větvích a používá větvičky, kůru a listí. Samice klade obvykle 2–3 bílá vejce, na kterých střídavě sedí oba rodiče. Inkubace trvá kolem 30 dní.
Mláďata jsou po vylíhnutí kryta bílým chmýřím a oba rodiče je pečlivě krmí. Po zhruba 4 týdnech opouštějí hnízdo a učí se samostatnému lovu.
Lelkoun soví vs. Sova – Jaký je rozdíl?
Lelkoun soví má podobné skvrnité vzory jako sovy, široké oči, ale anisodaktylní nohy. (Anizodaktylní noha je typ nohy, který se vyskytuje u většiny ptáků. Tento typ nohy má tři prsty směřující dopředu a jeden dozadu.)
Sovy jsou však dravci, kteří mají silné nohy, mocné drápy a prsty s jedinečným ohebným kloubem, který používají k lovu kořisti. Sovy mají vratiprst, což je prst, který mohou otočit dopředu nebo dozadu, což jim umožňuje pevně uchopit větve i kořist.
Lelek soví je hmyzožravec, který dává přednost chytání kořisti zobákem a má poměrně slabé nohy. Odpočívají na otevřených místech, spoléhají se na kamufláž jako obranu a hnízda si staví v rozsochách stromů, zatímco sovy odpočívají skryté v hustém listí a hnízda si budují v dutinách stromů.
Lelek soví má široký, dopředu směřující zobák pro lov hmyzu, zatímco sovy mají úzký, dolů směřující zobák, kterým trhají kořist.
Oči leleků sovích jsou po stranách hlavy, zatímco oči sov jsou plně dopředu na obličeji.
Dále mají sovy úplné nebo částečné obličejové disky a velké, asymetrické uši, zatímco lelek soví je nemá.
Zajímavosti o lelkounovi sovím
- Perfektní maskování – Pokud lelkouna vyrušíte, okamžitě ztuhne a „změní se v větev“.
- Zvukový projev – Jejich hluboké a melancholické „oom-oom“ je slyšet hlavně v noci.
- Dlouhověkost – V přírodě se mohou dožít 10–15 let, v zajetí i více.
Častý omyl – Mnozí turisté si myslí, že vidí sovu, ale jde o tohoto unikátního lelkovitého ptáka.
Role v ekosystému
Lelkoun soví je důležitý regulátor populací hmyzu. Pomáhá udržovat rovnováhu v přírodě a snižuje množství škodlivého hmyzu v zemědělských oblastech.
Ochrana druhu
Lelkoun soví není v současné době ohrožený. Je považován za druh „nejméně dotčený“ (Least Concern) podle IUCN. Přesto mu může hrozit úbytek přirozeného prostředí v důsledku kácení lesů, požárů a rozšiřování městských oblastí.
Kde a jak lelkouna pozorovat?
Pokud se vydáte do Austrálie, máte největší šanci spatřit lelkouna sovího při večerním pozorování ptáků (tzv. birdwatching). Doporučuje se:
- Zaměřit se na lesní parky a národní rezervace,
- Používat dalekohled a hledat větve, které „nevypadají přirozeně“,
Poslouchat jejich charakteristické volání.
Lelkoun soví (Podargus strigoides) je fascinující pták s jedinečnými schopnostmi, který dokáže překvapit i zkušené pozorovatele přírody. Svou schopností maskování, tichým lovem a noční aktivitou si vysloužil pověst tajemného tvora australské divočiny. Pokud se chystáte do Austrálie, věnujte pozornost nočním zvukům a možná budete mít štěstí tohoto „mistra kamufláže“ zahlédnout.