Bavlník je krásná dekorativní rostlina s krásnými květy.

Květ bavlníku

Že bavlník produkuje bavlnu to snad každý ví. Věděli jste ale, jaké má bavlník krásné květy? Bavlník (rod Gossypium) zahrnuje asi 50 druhů rostlin, z nichž 4 se pěstují komerčně pro vlákno.

Ve videu se můžete podívat jak probíhá sklizeň bavlny.

Barva květu bavlníku se mění v průběhu času

Květy bavlníku (např. Gossypium hirsutum) mění barvu během svého krátkého životního cyklu, který trvá jen 2–3 dny:

  1. První den květ rozkvete – je bílý nebo lehce krémový.
  2. Druhý den začne růžovět – kvůli chemickým změnám v buňkách.
  3. Třetí den je květ tmavě růžový až fialový a vadne.
Rozkvetlý květ bavlníku První fáze
Rozkvetlý květ bavlníku První fáze
Růžový květ bavlníku
Růžový květ bavlníku

Proč k tomu dochází?

Změna barvy souvisí s:

  • Opylováním – bělavá barva láká opylovače (např. včely) první den, kdy je květ připraven k opylení.
  • Chemickými změnami – po opylení klesá pH v buňkách okvětních lístků a mění se koncentrace anthokyanů (barevných pigmentů), což způsobuje růžovou až fialovou barvu.

Květy bavlníku nejsou různé odrůdy s různými barvami, ale všechny květy mění barvu z bílé na růžovou jako součást přirozeného vývoje květu po opylení.

Květy na rostlině bavlníku
Květy na rostlině bavlníku

Bavlník nepotřebuje k opylování hmyz, může se opylovat sám.

Většina druhů bavlníku (např. Gossypium hirsutum, nejpěstovanější druh) je: samosprašná (autogamní) – květy obsahují samčí i samičí části a dokážou se opylovat vlastními pylovými zrny bez pomoci hmyzu. Samozřejmě ale může být i částečně opylován hmyzem – např. včelami, což může zvýšit genetickou variabilitu a výnos, ale není to nezbytné pro tvorbu plodů.

Co to znamená prakticky:

Pokud si někdo bavlník pěstuje doma (např. ve skleníku), opylení obvykle proběhne samo – i bez hmyzu nebo zásahu člověka. Ručně opylovat květy většinou není třeba, pokud jsou květy zdravé a mají přístup k teplu a světlu.

Bavlník ve volné přírodě

Rostlina bavlníku (Gossypium spp.) může v přírodních (nezemědělských) podmínkách, pokud se nesklízí a nezničí, žít a růst i několik let – v teplém klimatu jako vytrvalý keř nebo dokonce malý strom.

Ve svém přirozeném prostředí (např. Afrika, Indie, Střední a Jižní Amerika): Bavlník může žít 5–10 let i více. Dorůstá až 2–5 metrů výšky, pokud není ořezáván. Kvete opakovaně a plodí každou sezónu při dostatečném teple, světle a vláze.

Bavlník (Gossypium) nemůže růst ve volné přírodě v klimatických podmínkách střední Evropy, včetně České republiky.

Důvodem je, že bavlník je teplomilná rostlina pocházející z tropických a subtropických oblastí.

Proč se bavlník u nás nepěstuje venku:

  • Potřebuje dlouhé a teplé vegetační období (min. 150–200 dnů nad 20 °C)
  • Nesnáší mrazy ani chladné noci
  • Vyžaduje hodně slunečního svitu
  • Optimální teploty jsou 25–35 °C během růstu

V běžných podmínkách české přírody bavlník růst nemůže, ale s dostatečným teplem, světlem a péčí lze rostlinu vypěstovat doma nebo ve skleníku.

Bavlník je krásná dekorativní rostlina, listy připomínají javor. Hodí se i jako výukový projekt pro děti nebo školy.

List bavlníku
List bavlníku

    Původ bavlníku

    Bavlník (rod Gossypium) zahrnuje asi 50 druhů rostlin, z nichž 4 se pěstují komerčně pro vlákno.

    Nejvýznamnější druhy:

    • Gossypium hirsutum – původ: Střední Amerika, dnes 90 % světové produkce
    • G. barbadense – původ: Jižní Amerika, vlákna extra kvality (např. egyptská a Pima bavlna)
    • G. arboreum – původ: Indie
    • G.herbaceum – původ: Afrika

    Historie pěstování bavlny

    • Nejstarší důkazy: kolem 5000 př. n. l. v Indii a Peru.
    • Ve starověkém Egyptě a Mezopotámii: bavlna známá jako luxusní látka.
    • Ve středověku: pěstování se rozšířilo přes Araby do Evropy.
    • 18.–19. století (průmyslová revoluce): Masové pěstování v USA, Indii, Egyptě. Vynález spřádacích a čisticích strojů (např. Cotton Gin – 1793) umožnil rychlé zpracování.

    Bavlna se stala klíčovou surovinou pro textilní průmysl – obzvlášť v Anglii a Francii.

    Průmyslově pěstovaný bavlník

    Výsev → sklizeň trvá cca 5–6 měsíců (150–180 dní).
    Rostlina prochází fázemi:

    1. Klíčení (7–10 dní)
    2. Růst listů a větvení (1–2 měsíce)
    3. Kvetení (během 3. měsíce)
    4. Tvorba tobolek (cca 2 měsíce)
    5. Zralost tobolek a sklizeň

    V tropech může růst vytrvale, ale v zemědělství se pěstuje jako jednoletka.

    Co se děje po sklizni?

    1. Tobolky se sklidí → bavlna se zpracuje na vlákno.
    2. Zbylá rostlinná hmota se zaorá nebo spálí (záleží na regionu).
    3. Následující rok se vysévá znovu – nová generace rostlin.

    Současné hlavní pěstitelské země Bavlny

    • Indie, Čína, USA, Pakistan, Brazílie, Uzbekistán, Turecko, Austrálie.
    • Bavlna je dnes nejpoužívanějším přírodním vláknem na světě.

    Kontaktovat nás můžete na ahoj(zavináč)ahojmagazin.cz