Ke svému životu jasoň červenooký nejvíce potřebuje otevřený, slunný a dlouhodobě udržovaný biotop s mozaikou suchých květnatých luk, skalních svahů a řídké vegetace na kamenitém podkladu, kde se přirozeně vyskytují rozchodníky jako živné rostliny housenek a zároveň dostatek nektarodárných květů, klíčový je přitom zánik extenzivního pastevectví.
Právě tradiční pastva po staletí udržovala krajinu otevřenou, osluněnou a teplotně stabilní. Jakmile pastva ustala, začaly louky a skalní svahy rychle zarůstat keři a stromy, což vedlo k zastínění, ochlazení mikroklimatu a postupnému vymizení rozchodníků i nektarodárných rostlin nezbytných pro přežití jasoně červenookého.
Jasoň červenooký je považován v Česku za vyhynulý v rámci svého původního, autochtonního výskytu. Poslední původní populace z české přírody zanikla přibližně ve 30. letech 20. století kvůli ztrátě vhodných stanovišť.
Později byl v 80. letech uměle reintrodukován motýl původem ze Slovenska v lokalitě u Štramberka (Morava), a tam se slabá populace udržuje dodnes díky ochranářským snahám.
Současné projekty se snaží o nové reintrodukce, například v Krkonoších, ale druh je v ČR stále hodnocen jako vyhynulý ve svém původním výskytu.
Jasoň červenooký, latinský název – Parnassius apollo, Anglický název – Apollo butterfly.
Charakteristika jasoně červenookého
Jasoň červenooký patří mezi největší a nejvýraznější denní motýly Evropy. Je snadno rozpoznatelný díky svým bílým až krémovým křídlům a typickým červeným očkům s černým lemem na zadních křídlech.
- rozpětí křídel: 65–90 mm
- křídla jsou jemně průsvitná
- pohlavní dimorfismus je mírný (samice bývají robustnější)
Tento druh je často považován za symbol čisté a zachovalé krajiny.
Výskyt a rozšíření
Evropa a svět
Jasoň červenooký se historicky vyskytuje:
- v horských a podhorských oblastech Evropy
- v Alpách, Pyrenejích, Karpatech
- lokálně v Asii
Výskyt v České republice
V Česku byl dříve rozšířen zejména:
- v Českém středohoří
- na Pálavě
- v Bílých Karpatech
Dnes je jeho výskyt velmi omezený nebo lokálně zaniklý. Některé populace přežívají pouze díky cíleným ochranářským zásahům.
Přirozené prostředí (biotop)
Jasoň červenooký je silně vázán na specifický typ krajiny:
- slunné skalnaté svahy
- suché květnaté louky
- vápencové a čedičové podloží
- otevřená stanoviště bez náletových dřevin
Potrava a životní cyklus
Housenky
Housenky jsou úzce specializované a živí se téměř výhradně:
- rozchodníky (Sedum spp.), zejména rozchodníkem bílým a velkým
Dospělí motýli
Dospělci sají nektar z květů, například:
- bodláky
- chrpy
- pcháče
- dobromysl
Vývoj
- 1 generace ročně
- přezimuje vajíčko
- housenka se líhne brzy na jaře
- dospělci létají od června do srpna (podle nadmořské výšky)
Proč jasoň červenooký mizí
Hlavní příčiny úbytku:
- zarůstání luk a skalních svahů
- úbytek rozchodníků
- zánik tradiční pastvy a sečení
- fragmentace krajiny
Ochrana a význam druhu
Jasoň červenooký je:
- zvláště chráněný druh v ČR
- součástí soustavy Natura 2000
- předmětem reintrodukčních programů
Úspěšná ochrana vyžaduje:
- pravidelnou péči o lokality
- kosení a pastvu
- odstraňování náletových dřevin
- dlouhodobý monitoring
Zajímavosti
- Je jedním z nejfotografovanějších motýlů Evropy
- Jeho výskyt je indikátorem kvalitní krajiny
- Objevuje se v heraldice, umění i ekologické symbolice
Shrnutí
Jasoň červenooký (Parnassius apollo) je nejen výjimečně krásný motýl, ale také ukazatel stavu naší krajiny. Jeho ochrana není otázkou sentimentu, ale důkazem, jak vážně bereme péči o přírodní dědictví.
Pokud by někdo v České republice spatřil jasoně červenookého, měl by postupovat následovně:
Výskyt je vhodné nahlásit Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR), ideálně prostřednictvím jejich regionálního pracoviště podle místa pozorování. Velmi cenné je také zadání pozorování do Nálezové databáze ochrany přírody (NDOP), kterou spravuje právě AOPK ČR a která slouží jako oficiální databáze výskytu zvláště chráněných druhů.
Současně lze nález oznámit:
- místní správě CHKO nebo NP, pokud se pozorování odehrálo v chráněném území
- případně České společnosti entomologické nebo odborníkům zabývajícím se ochranou motýlů
Ideální je doložit pozorování fotodokumentací, přesnou lokalitou (GPS nebo popis místa) a datem. Každé takové hlášení má vysokou hodnotu, protože by mohlo jít o mimořádně významný záznam.