Ted Bundy (působil 1974–1978, potvrzeno 30 obětí, odhad až 36+)
Ted Bundy byl charismatický americký sériový vrah, který lákal mladé ženy pod různými záminkami, jako předstírání zranění, aby je unesl, znásilnil a zavraždil. Jeho činy probíhaly převážně v USA, včetně států Washington, Utah a Florida. Přestože jeho aktivity přesahují do období Gacyho, začal vraždit před ním. Bundy byl popraven v roce 1989 elektrickým křeslem.
Dean Corll (působil 1970–1973, potvrzeno 28 obětí)
Dean Corll, přezdívaný „Candyman“, byl americký sériový vrah působící v Houstonu, Texas. Společně s komplici Davidem Brooksem a Elmerem Waynem Henleyem unášel, mučil, znásilňoval a vraždil mladé chlapce a muže, které lákal na вечírky nebo práci. Většina obětí byla pohřbena v jeho domě nebo na odlehlých místech. Corll byl zastřelen svým komplicem Henleyem v roce 1973.
Juan Corona (působil 1971, potvrzeno 25 obětí)
Juan Corona byl mexicko-americký sériový vrah, který v roce 1971 zavraždil 25 zemědělských dělníků v Kalifornii. Jeho oběti, převážně migranti, byly ubodány nebo usekány mačetou a pohřbeny na ovocných sadech. Corona byl zatčen po nálezu hromadných hrobů a odsouzen k doživotnímu vězení. Případ šokoval veřejnost kvůli brutalitě a vysokému počtu obětí.
John Wayne Gacy (působil 1972–1978, potvrzeno 33 obětí)
John Wayne Gacy, známý jako „Klaun zabiják“, byl americký sériový vrah, který znásilnil a zavraždil 33 mladých mužů a chlapců v Chicagu. Oběti lákal do svého domu pod záminkou práce nebo kouzelnických triků, spoutával je a pohřbíval většinu z nich ve sklepě. Navenek působil jako úspěšný podnikatel a komunitní aktivista, vystupoval jako klaun na dětských akcích. Byl popraven smrtící injekcí v roce 1994.
David Berkowitz, známý jako „Son of Sam“ ( 1976–1977 )
David Berkowitz byl americký sériový vrah, který v letech 1976–1977 terorizoval New York. Mezi jeho oběti patřilo šest mrtvých a sedm zraněných, převážně mladých lidí, které napadal střelnou zbraní ráže .44. Berkowitz tvrdil, že ho k vraždám vedly démonické hlasy a pes jeho souseda. V roce 1977 byl dopaden, přiznal se a byl odsouzen na doživotí. Později prohlásil, že některé jeho příběhy byly zveličené a stal se křesťanem ve vězení.
Gary Ridgway (působil 1982–1998, potvrzeno 49 obětí, odhad až 90+)
Gary Ridgway, přezdívaný „Green River Killer“, byl americký sériový vrah, který vraždil převážně prostitutky a mladé ženy ve státě Washington. Oběti obvykle uškrtil a jejich těla odhazoval do řeky Green River nebo lesů. Ridgway byl zatčen v roce 2001 díky pokrokům v DNA analýzách a odsouzen k doživotnímu vězení. Přiznal se k vraždám, aby se vyhnul trestu smrti.
Jeffrey Dahmer (působil 1978–1991, potvrzeno 17 obětí)
Jeffrey Dahmer, známý jako „Kanibal z Milwaukee“, byl americký sériový vrah a kanibal, který lákal mladé muže do svého bytu, kde je omámil, zavraždil, rozřezal a části těl konzumoval nebo uchovával. Jeho činy šokovaly svět kvůli extrémní brutalitě a zvrácenosti. Dahmer byl zatčen v roce 1991 a v roce 1994 ubit ve vězení spoluvězněm.
Dennis Rader (působil 1974–1991, potvrzeno 10 obětí)
Dennis Rader, známý jako „BTK Killer“ (Bind, Torture, Kill), vraždil v Kansasu, kde své oběti svazoval, mučil a zabíjel. Mezi oběťmi byly ženy, muži i děti, které vybíral náhodně. Rader posílal policii dopisy, ve kterých se chlubil svými činy, což vedlo k jeho zatčení v roce 2005. Byl odsouzen k deseti doživotním trestům bez možnosti propuštění.
Poznámky
Počet obětí je založen na potvrzených případech, někteří vrazi (např. Bundy, Ridgway) mohli mít více obětí, ale nebyly prokázány.
Další sérioví vrazi, jako například Ed Gein (před Gacym, pouze 2 potvrzené oběti) nebo Wayne Nance (po Gacym, odhad 5 obětí), nebyli zahrnuti kvůli nižšímu počtu obětí nebo menší proslulosti.
Pedro Alonso López (Kolumbie/Ekvádor/Peru, působil 1969–1980, potvrzeno 110 obětí, odhad až 300+)
Pedro Alonso López, přezdívaný „Monstrum z And“, je považován za jednoho z nejhorších sériových vrahů v historii díky obrovskému počtu obětí. V letech 1969–1980 unášel, znásilňoval a vraždil mladé dívky, převážně z chudých komunit v Jižní Americe. Po zatčení v roce 1980 se přiznal k více než 300 vraždám, ale kvůli nedostatečným důkazům byl odsouzen za 110 vražd. López byl propuštěn z vězení v roce 1998 a jeho další osud je neznámý, což vyvolává obavy.
Luis Alfredo Garavito (Kolumbie, působil 1992–1999, potvrzeno 138 obětí, odhad až 200+)
Luis Alfredo Garavito, známý jako „La Bestia“, je jedním z nejplodnějších sériových vrahů vůbec. Mezi lety 1992 a 1999 znásilnil, mučil a zavraždil nejméně 138 chlapců ve věku 6–16 let, převážně z chudých oblastí Kolumbie. Vybíral si oběti z ulice, což mu umožňovalo dlouho unikat spravedlnosti během tamní občanské války. Byl zatčen v roce 1999 a odsouzen k 1 853 letům vězení, ale kvůli kolumbijským zákonům mohl být potenciálně propuštěn dříve.
Andrej Čikatilo (Sovětský svaz/Rusko, působil 1978–1990, potvrzeno 53 obětí, odhad až 56+)
Andrej Čikatilo, přezdívaný „Řezník z Rostova“, byl sovětský sériový vrah, který vraždil děti, mladé ženy a chlapce. Mezi lety 1978 a 1990 lákal oběti na odlehlá místa, kde je znásilňoval, mučil a často kanibalsky pojídal části těl. Jeho činy odhalily nedostatky sovětského vyšetřování, protože byl několikrát zadržen, ale propuštěn. Čikatilo byl zatčen v roce 1990, odsouzen a popraven střelou do hlavy v roce 1994.
Michail Popkov (Rusko, působil 1992–2010, potvrzeno 80 obětí, odhad více)
Michail Popkov, známý jako „Vlkodlak z Angarsku“, byl ruský sériový vrah a bývalý policista, který vraždil ženy v oblasti Irkutsku. Mezi lety 1992 a 2010 lákal oběti, často pod záminkou odvozu, znásilňoval je a zabíjel nožem nebo sekerou. Jeho policejní zkušenosti mu pomáhaly vyhýbat se dopadení. Popkov byl zatčen v roce 2012, odsouzen za 80 vražd a dostal doživotní trest.
Moses Sithole (Jihoafrická republika, působil 1994–1995, potvrzeno 38 obětí)
Moses Sithole, někdy nazývaný „Jihoafrický Ted Bundy“, vraždil ženy a jedno batole mezi lety 1994 a 1995. Lákal oběti, často zranitelné ženy, pod záminkou pracovních nabídek, poté je znásilňoval a uškrtil. Sithole byl zatčen v roce 1995 po intenzivním policejním pátrání a odsouzen k 2 410 letům vězení. Jeho případ odhalil sociální problémy v postapartheidní Jihoafrické republice.
John Bunting a spol. (Austrálie, působil 1992–1999, potvrzeno 11 obětí)
John Bunting byl vůdcem skupiny sériových vrahů v australském Snowtownu, kteří mezi lety 1992 a 1999 zavraždili 11 lidí, včetně homosexuálů a domnělých pedofilů, které Bunting nenáviděl. Oběti byly mučeny, rozřezány a ukládány do plastových sudů. Skupina, zahrnující Roberta Wagnera a Jamese Vlassakise, byla odhalena v roce 1999 díky nálezu sudů. Bunting a Wagner dostali doživotí bez možnosti propuštění, Vlassakis po spolupráci kratší trest.
Jack Rozparovač (Velká Británie, působil 1888, potvrzeno 5 obětí, odhad až 11)
Jack Rozparovač je neidentifikovaný sériový vrah, který v roce 1888 terorizoval londýnskou čtvrť Whitechapel. Zavraždil a zohavil nejméně pět prostitutek, jeho oběti byly nalezeny s podříznutými hrdly a vyňatými orgány. Přestože případ přitáhl obrovskou pozornost, vrah nebyl nikdy dopaden, což z něj činí jednu z největších kriminálních záhad. Spekulace o jeho identitě přetrvávají dodnes.
Poznámky
Počet obětí je založen na potvrzených případech; u některých vrahů (např. López, Garavito) jsou odhady mnohem vyšší, ale těžko ověřitelné kvůli nedostatečným důkazům nebo chaotickým podmínkám v daných zemích.
Seznam zahrnuje případy z různých kontinentů (Jižní Amerika, Evropa, Afrika, Austrálie) pro širší geografické pokrytí, ale je omezen na zdokumentované případy s jasným počtem obětí.
V některých zemích (např. Rusko, Kolumbie) byly vysoké počty obětí usnadněny sociálními nebo politickými problémy, jako jsou války, chudoba nebo slabé policejní systémy.
Harold Shipman (Velká Británie, působil 1975–1998, potvrzeno 218 obětí, odhad až 250+)
Harold Shipman, známý jako „Doktor Smrt“, byl britský lékař, který je považován za jednoho z nejhorších sériových vrahů v historii díky obrovskému počtu obětí. Mezi lety 1975 a 1998 vraždil své pacienty, převážně starší ženy, podáváním smrtících dávek diamorfinu (heroinu), a falšoval jejich úmrtní listy. Jeho činy byly odhaleny v roce 1998 po podezření z podvodu s dědictvím. Shipman byl odsouzen za 15 vražd, ale vyšetřování potvrdilo 218 obětí; v roce 2004 se oběsil ve vězení.
Peter Kürten (Německo, působil 1913–1929, potvrzeno 9 obětí, odhad až 60+)
Peter Kürten, přezdívaný „Vampýr z Düsseldorfu“, byl německý sériový vrah, který vraždil děti, ženy a muže v Düsseldorfu. Útočil nožem nebo kladivem, často znásilňoval své oběti a v některých případech pil jejich krev, což mu vyneslo přezdívku. Kürten byl zatčen v roce 1930 poté, co se přiznal své ženě, a popraven gilotinou v roce 1931. Ačkoli je potvrzeno 9 vražd, sám tvrdil vyšší počet obětí.
Dennis Nilsen (Velká Británie, působil 1978–1983, potvrzeno 12 obětí, odhad až 15)
Dennis Nilsen, přezdívaný „Vrah z Muswell Hill“, byl britský sériový vrah, který lákal mladé muže do svého bytu v Londýně, kde je uškrtil a rozřezal. Těla často uchovával několik dní, spal s nimi a poté je spaloval nebo splachoval do kanalizace. Nilsen byl zatčen v roce 1983 po ucpání kanalizace lidskými zbytky. Byl odsouzen k doživotnímu vězení a zemřel ve vězení v roce 2018.
Peter Sutcliffe (Velká Británie, působil 1975–1980, potvrzeno 13 obětí)
Peter Sutcliffe, známý jako „Yorkshirský rozparovač“, vraždil ženy, převážně prostitutky, v severní Anglii. Útočil kladivem a nožem, často zohavoval těla svých obětí. Jeho činy vyvolaly masivní policejní hon, ale byl dopaden až v roce 1981 díky náhodné kontrole. Sutcliffe byl odsouzen k doživotnímu vězení a zemřel ve vězení v roce 2020.
Volker Eckert (Německo/Francie/Španělsko, působil 1974–2006, potvrzeno 13 obětí, odhad až 19)
Volker Eckert byl německý sériový vrah a řidič kamionu, který vraždil ženy, převážně prostitutky, v několika evropských zemích. Oběti obvykle uškrtil a fotografoval jejich těla, což pomohlo při jeho identifikaci. Eckert byl zatčen v roce 2006 poté, co jeho zaměstnavatel našel podezřelé fotografie. Spáchal sebevraždu ve vězení před dokončením procesu.
Anatolij Onoprijenko (Ukrajina, působil 1989–1996, potvrzeno 52 obětí)
Anatolij Onoprijenko, přezdívaný „Terminátor“, byl ukrajinský sériový vrah, který vraždil celé rodiny, včetně dětí, během vloupání do domů. Útočil střelnými zbraněmi, nožem nebo sekerou a často domy vypaloval, aby zahladil stopy. Byl zatčen v roce 1996 poté, co jeho přítelkyně poskytla informace policii. Onoprijenko byl odsouzen k trestu smrti, ale kvůli moratoriu na popravy dostal doživotí a zemřel ve vězení v roce 2013.
Robert Pickton (Kanada, působil 1983–2002, potvrzeno 6 obětí, odhad až 49)
Robert Pickton, kanadský farmář, vraždil ženy, převážně prostitutky a drogově závislé, na své prasečí farmě v Britské Kolumbii. Oběti lákal na farmu, kde je zabíjel, rozřezával a některé části těl údajně krmil prasatům nebo mleli na maso. Pickton byl zatčen v roce 2002 po policejním prohledání farmy. Ačkoli byl odsouzen za 6 vražd, důkazy naznačují až 49 obětí; dostal doživotí.
Poznámky
Počet obětí je založen na potvrzených případech; u některých vrahů (např. Shipman, Pickton) jsou odhady mnohem vyšší, ale těžko ověřitelné.
Harold Shipman vyniká extrémně vysokým počtem obětí díky své profesi lékaře, což mu umožňovalo vraždit nenápadně.
Seznam zahrnuje případy z Velké Británie (Shipman, Nilsen, Sutcliffe), Německa (Kürten, Eckert) a Ukrajiny (Onoprijenko) pro pokrytí klíčových evropských zemí s nejvyššími počty obětí.
V Evropě je méně případů s extrémně vysokým počtem obětí ve srovnání s některými jinými regiony (např. Jižní Amerika), protože policejní systémy a sociální podmínky často umožňovaly dřívější odhalení.
Další známí evropští vrazi, jako například Ian Brady a Myra Hindley (Velká Británie, 5 obětí) nebo Marc Dutroux (Belgie, 5 obětí), nebyli zahrnuti kvůli nižšímu počtu obětí.
Raman Raghav (Indie, působil 1966–1968, potvrzeno 41 obětí)
Raman Raghav, známý jako „Bombajský rozparovač“, byl indický sériový vrah, který útočil na chudé obyvatele slumů v Bombaji. Oběti, včetně mužů, žen a dětí, zabíjel tupými předměty, jako jsou kameny nebo železné tyče, často během spánku. Raghav byl zatčen v roce 1968 po intenzivním policejním pátrání a odsouzen k trestu smrti, později změněn na doživotí kvůli duševní poruše. Zemřel ve vězení v roce 1995.
Charles Sobhraj (Thajsko/Indie/Nepál, působil 1970–1976, potvrzeno 12 obětí, odhad až 20+)
Charles Sobhraj, přezdívaný „Had“ nebo „Bikini vrah“, byl francouzsko-vietnamský sériový vrah působící v jihovýchodní Asii. Lákal turisty, převážně mladé západní cestovatele, které omámil, okradl a zavraždil otravou, utopením nebo bodáním. Sobhraj byl zatčen v Indii v roce 1976, strávil desetiletí ve vězení, ale po propuštění byl znovu uvězněn v Nepálu za další vraždy. V roce 2022 byl propuštěn z nepálského vězení kvůli zdravotnímu stavu.
Yang Xinhai (Čína, působil 1999–2003, potvrzeno 67 obětí)
Yang Xinhai, přezdívaný „Monstrum zabiják“, je považován za nejhoršího sériového vraha v moderní čínské historii. Mezi lety 1999 a 2003 vraždil celé rodiny v rurálních oblastech Číny, vnikal do domů a zabíjel oběti sekerami, kladivy nebo lopatami. Yang byl zatčen v roce 2003 poté, co byl rozpoznán na veřejnosti, a rychle popraven v roce 2004. Jeho motivy zůstávají nejasné, ale často uváděl nenávist vůči společnosti.
Surinder Koli a Moninder Singh Pandher (Indie, působil 2005–2006, potvrzeno 16 obětí, odhad až 30+)
Surinder Koli, společně se svým zaměstnavatelem Moninderem Singhem Pandherem, byli zapojeni do série vražd v Noidě, Indie, známé jako „případ domu hrůzy“. Koli lákal mladé dívky a ženy do domu, kde je znásilňoval, vraždil a některé části těl kanibalizoval; pozůstatky byly nalezeny v kanalizaci a jámách. Oba byli zatčeni v roce 2006 po nálezu dětských останков. Koli byl odsouzen k trestu smrti, zatímco Pandher byl několikrát osvobozen a znovu obviněn; případ vyvolal v Indii obrovské pobouření.
Ahmad Suradji (Indonésie, působil 1986–1997, potvrzeno 42 obětí)
Ahmad Suradji, známý jako „Černý mág“, byl indonéský sériový vrah, který vraždil ženy v domnění, že mu jejich smrt přinese magickou moc. Lákal oběti pod záminkou rituálů, které měly přinést štěstí, a poté je uškrtil nebo utopil v bahenních jámách na své plantáži. Suradji byl zatčen v roce 1997 poté, co byla objevena těla, a popraven zastřelením v roce 2008. Jeho případ odhalil pověrčivé praktiky v odlehlých oblastech Indonésie.
Yoo Young-chul (Jižní Korea, působil 2003–2004, potvrzeno 20 obětí)
Yoo Young-chul byl jihokorejský sériový vrah, který cílil na prostitutky a starší bohaté muže v Soulu. Oběti zabíjel kladivem nebo nožem, některá těla rozřezal a spálil, aby ztížil identifikaci. Yoo byl zatčen v roce 2004 poté, co se pokusil přelstít policii telefonáty. Byl odsouzen k trestu smrti, ale kvůli moratoriu na popravy v Jižní Koreji zůstává ve vězení.
Poznámky
Počet obětí je založen na potvrzených případech; u některých vrahů (např. Sobhraj, Koli) jsou odhady vyšší, ale těžko ověřitelné kvůli nedostatečným důkazům.
V Asii jsou případy sériových vrahů často méně známé kvůli omezené mezinárodní publicitě, cenzuře (např. v Číně) nebo zaměření médií na jiné typy kriminality.
Yang Xinhai vyniká extrémně vysokým počtem obětí, což bylo usnadněno jeho pohybem po venkovských oblastech Číny a slabší policejní kontrolou v té době.
Seznam zahrnuje případy z Číny, Indie, Indonésie a Jižní Koreje, které představují země s nejvíce zdokumentovanými případy sériových vražd v Asii.
Další známí asijští vrazi, jako například Tsutomu Miyazaki (Japonsko, 4 oběti) nebo Hwaseongský vrah (Jižní Korea, 10 obětí, neidentifikován až do 2019), nebyli zahrnuti kvůli nižšímu počtu obětí ve srovnání s uvedenými případy.
Saeed Hanaei (Írán, působil 2000–2001, potvrzeno 16 obětí)
Saeed Hanaei, známý jako „Pavoučí vrah“, byl íránský sériový vrah, který v Mašhadu cílil na prostitutky, protože věřil, že jejich vražděním čistí společnost od nemorálnosti. Mezi lety 2000 a 2001 uškrtil 16 žen, často je lákal do svého domu pod záminkou sexuálních služeb. Hanaei byl zatčen v roce 2001 poté, co se jedna oběť zachránila a identifikovala ho. Íránský soud ho odsoudil k trestu smrti a byl popraven oběšením v roce 2002.
Bilal Musa a Suhail Khalil (Libye, působil 2012–2013, potvrzeno 21 obětí)
Bilal Musa a Suhail Khalil byli libyjští sérioví vrazi, kteří po občanské válce v Libyi vraždili ženy v Tripolisu. Mezi lety 2012 a 2013 znásilňovali a uškrtili nejméně 21 žen, jejichž těla odhazovali na odlehlých místech. Chaos po válce a slabá bezpečnostní infrastruktura jim umožnily dlouho unikat. Byli zatčeni v roce 2013 díky svědectví a popraveni v roce 2014 po rychlém soudním procesu.
Mohammed Bijeh (Írán, působil 2002–2004, potvrzeno 17 obětí)
Mohammed Bijeh, přezdívaný „Teheránský upír“, byl íránský sériový vrah, který cílil na děti a mladé chlapce v Teheránu. Mezi lety 2002 a 2004 unášel, znásilňoval a vraždil své oběti, často je bil kameny nebo nožem; některá těla spálil, aby zahladil stopy. Bijeh byl zatčen v roce 2004 poté, co ho identifikoval přeživší chlapec. Po veřejném procesu, který vyvolal masové pobouření, byl popraven bičováním a oběšením v roce 2005 před davem.
Mahin Qadiri (Írán, působil 2004–2009, potvrzeno 6 obětí)
Mahin Qadiri byla jednou z mála známých ženských sériových vraždkyň v muslimských zemích, působila ve městě Qazvín. V letech 2004–2009 lákala starší ženy pod záminkou náboženských rituálů, omámila je léky a uškrtila, aby je oloupila o peníze a šperky. Byla zatčena v roce 2009 poté, co policie spojila několik podobných vražd. Qadiri byla odsouzena k trestu smrti a popravena oběšením v roce 2010.
Adnan Colak (Turecko, působil 1992–1995, potvrzeno 11 obětí)
Adnan Colak, známý jako „Artvinský monstrum“, byl turecký sériový vrah, který v oblasti Artvinu vraždil starší ženy. Mezi lety 1992 a 1995 je znásilňoval a zabíjel sekerou, často během vloupání do jejich domů. Colak byl zatčen v roce 1995 díky svědeckým výpovědím a odsouzen k trestu smrti, ale kvůli zrušení trestu smrti v Turecku byl trest změněn na doživotí. Zůstává ve vězení.
Poznámky
Omezená dokumentace: Počet zdokumentovaných sériových vrahů v arabských a muslimských zemích je nižší než v jiných regionech, což může být způsobeno několika faktory:
Cenzura a média: V některých zemích (např. Saúdská Arábie, Írán) jsou informace o kriminalitě silně kontrolovány, aby se předešlo panice nebo poškození reputace.
Právní systémy: Systémy založené na šaríi se zaměřují spíše na rychlé tresty (např. popravy) než na podrobnou kriminologickou analýzu, což omezuje veřejné informace o sériových vraždách.
Sociální podmínky: V některých zemích, zejména během konfliktů (např. Libye po 2011), mohou sériové vraždy být přehlíženy kvůli větším bezpečnostním hrozbám, jako je terorismus.
Kulturní faktory: V některých muslimských společnostech může být stigmatizace obětí (např. prostitutek) nebo tabuizace sexuálních zločinů důvodem, proč se případy méně medializují. Například Saeed Hanaei byl v Íránu některými lidmi paradoxně obdivován za své „morální čištění“.
Nižší počet obětí: V porovnání s jinými regiony (např. Kolumbie, Čína) mají sérioví vrazi v arabských zemích obvykle nižší počet obětí, což může být způsobeno rychlejšími soudními procesy, přísnými tresty nebo menší populací v některých zemích.
Zajímavé zjištění: Absence velkého počtu sériových vrahů s extrémně vysokým počtem obětí (jako např. v USA nebo Jižní Americe) může být částečně dána přísnými společenskými normami, silnou komunitní kontrolou nebo rychlými tresty v některých muslimských zemích, které potenciálním pachatelům ztěžují dlouhodobé páchání zločinů bez odhalení. Nicméně absence masivní publicity neznamená, že tito vrazi neexistují.
Další případy: Někteří méně známí vrazi, jako například „Rijádský rozparovač“ (Saúdská Arábie, 4 oběti v 90. letech), nebyli zahrnuti kvůli nižšímu počtu obětí nebo nedostatku dostupných informací. Mnoho potenciálních případů může být neodhaleno kvůli lokální povaze vyšetřování.