Mamba černá angl. Black mamba (Dendroaspis polylepis) pochází z částí subsaharské Afriky. Poprvé formálně popsaný Albertem Güntherem v roce 1864, je to druhý nejdelší jedovatý had po kobře královské. Dospělí jedinci obvykle přesahují 2 m a běžně dorůstají až 3 m. Byly Dokonce nalezení jedinci 4,3 až 4,5 m. Jeho barva kůže se pohybuje od šedé po tmavě hnědou. Juvenilní (mladé) černé mamby bývají bledší než dospělí a s věkem tmavnou.
Druh je jak suchozemský (žije na zemi), tak stromový (žije na stromech). Obývá savany, lesy, skalnaté svahy a v některých oblastech i husté lesy. Je to denní živočich a loví ptáky a malé savce. Na vhodných površích se může pohybovat rychlostí až 16 km/h na krátké vzdálenosti. Dospělé černé mamby mají málo přirozených predátorů.
Při projevu hrozby černá mamba obvykle otevře inkoustově černá ústa (od toho vznikl název černá), roztáhne úzkou klapku na krku a někdy zasyčí. Je schopna útoku na značnou vzdálenost a může učinit řadu kousnutí v rychlém sledu. Jed černé mamby je primárně složen z neurotoxinů, které často vyvolávají symptomy během deseti minut, a je často smrtelný, pokud není podán protijed. Navzdory své pověsti impozantního a vysoce agresivního druhu útočí mamba černá na člověka pouze tehdy, je-li ohrožena nebo zahnána do kouta.
Smrtelná dávka pro člověka je 10–15 mg. Údajně stačí pouhé dvě kapky jedu, přičemž jedním uštknutím může vyloučit do těla 50–120 mg jedu a výjimečně i více, nebo též kompletní zásobu okolo 12 až 20 kapek jedu. Jedna mamba může mít tedy k dispozici takové množství jedu, které by dokázalo zabít 8 až 14 dospělých lidí na jediné uštknutí. Proto je pro člověka kousnutí mambou prakticky vždy smrtelně nebezpečné v neléčených případech téměř 100%. Úmrtnost je vysoká zejména mezi domorodci.
